Ne že by bylo nějaké ideální počasí, které by umožňovalo vytvářet fotografie do kalendářů, ale duch Máchova kraje, romantického za každého počasí, se mi snad zachytit podařilo. A ještě jedno minus jsem našel – fotil jsem podzimní mlhavý den, jenže než na tento tip na výlet přišla řada, napadl několikrát sníh.
Vlakem se přesuneme do Doks. Pár metrů půjdeme podél trati ve směru jízdy a narazíme na červenou značku. Ta nás dovede na dokské náměstí s dalším rozcestníkem. Odtud se nám stane osudem značka žlutá. Hned pod náměstím objevíme rybářské sádky. Nehemží se to v nich rybami, ale muflony. Kdo neviděl muflona, vzhůru do dokských sádek!
Cestou k Břehyni mineme odbočku na Králův stolec. Nedá-li nám to, můžeme se na pískovcovou skálu, pod níž údajně posvačil Otec vlasti Karel IV., vypravit. U Břehyně samotné, jež je Národní přírodní rezervací společně s nedalekým vrchem zvaným Pecopala, to nyní vypadá jako v dalekém Irsku. Mlha nad vodou jen chvílemi umožňuje smysluplně zmáčknout spoušť. Od okraje rybníka se začneme vracet zpět k Máchovu JEZERU, jinak samozřejmě také k RYBNÍKU (Velkému rybníku), který je právě vypouštěn, což do budoucna skýtá možnost, že jej v případě tuhé zimy budeme moci přejít suchou nohou.
Po dvou kilometrech mineme skalku s názvem Čihadlo, kde se, jak název napovídá, číhávalo na drobné ptactvo – ne nadarmo je zdejší rezervace významná především kvůli 98 druhům chráněných ptáků. To je již na dohled hlavní cíl naší cesty – vrch Borný se svými 447 metry nad mořem. Turistická trasa sice k vrcholu nevede, ale máme-li potřebu dobýt kótu, vrhneme se k ní podél staré lanovky, která zřejmě sloužila ke stavbě vysílače na vrcholu. Polezeme po čtyřech a ze shora nic neuvidíme. Nejlepší obrázky uděláme z pískovcových teras, které se táhnou podél celého obvodu kopce o několik desítek metrů níže. Umožňují výhled jak na lesy na severu, tak na samotné Máchovo jezero s Myším ostrovem. Lepší pohled na Macháč je pak už jen z letadla, a co si budeme povídat, ten si většina z nás - obyčejných turistů - nedopřeje.
Z konce odbočky na Borném se můžeme vcelku pohodlně vrátit na hlavní trasu po vyšlapané pěšině, přestože to novější mapy nenaznačují. Poté budeme po žluté trase v klidu pokračovat přes rekreační areál a podél pobřeží. Je odtud solidní pohled na Bezděz (to jsou ty kopečky v mracích). Možná zatoužíme zdolat ještě vrch Šroubený, ale to je nic proti Bornému, tak nevím. Turistická trasa nás jinak dovede až k vlakovému nádraží (podél několika hospůdek).
