Dnes je 20. 09. 2024
svátek má Oleg

„Cítím osobní odpovědnost za tento svět,“ říká v rozhovoru Jitka Lukášková (2. díl)

Archiv

První místopředsedkyní vaší strany se stala Dana Kuchtová, která je známá svým zamítavým postojem k temelínské elektrárně. Jak se na tento problém díváte vy? Když nebude Temelín, máte vlastní řešení, jak vyřešit energetické požadavky našeho státu? Předesílám, že nevěřím na to, že by Temelín nahradily elektrárny větrné či vodní. Ani nevěřím, že by lidé omezili svou spotřebu.


S Danou Kuchtovou se v názorech na Temelín shodujeme. Jsem zásadně proti a nevím, proč bychom měli tuto elektrárnu nahrazovat jakýmkoli jiným zdrojem elektrické energie. Elektřina z Temelína je vyvážena do zahraničí, a to ještě pod cenou, opravdu nevidím důvod, proč ji něčím nahrazovat. Navíc Temelín naši ekonomiku stál takové peníze, že se mu patrně nepodaří vydělat tolik, aby splatil náklady na svou výstavbu, další nutné provozy a také na likvidaci vyhořelého paliva.


A řešení? Není lepší nechat Temelín, aby na sebe vydělal? Máte konkrétní čísla od ČEZu, kolik energie se vyváží? Proč se ekologové nezaměří spíše na zavření Dukovan, jsou přece zastaralé a leží v daleko hezčí a více osídlené krajině? Mimochodem: byl jsem v Dukovanech letos – fantasticky zapadají do krajiny, něco jako Karlštejn k Berounce.


Před spuštěním Temelína se vyváželo asi 12% elektrické energie z celkové produkce, nedlouho po spuštění v roce 2002 to již bylo 40% z celkové produkce. Letošní čísla jsem si nezjišťovala, ale přesto vím, že ve zprávách se objevila informace, ze vývoz energie oproti minulým letům opět stoupl. Myslím, že to nepotřebuje komentář. Žádné instantní řešení energetické situace pochopitelně neexistuje. Co jsme si nadrobili za dlouhá léta, budeme opět dlouho odstraňovat. Jediná cesta je cesta malých kroků: budování energeticky úspornějších provozů, využití alternativních zdrojů energie v domácnostech, malé elektrárny všeho druhu a velice nepopulární pojmy jako je osobní odpovědnost a šetrnost.


Před asi rokem jsem odmítl na naše stránky umístit váš článek o výstavbě parkoviště u Narexu. Připadal mi příliš útočný, naplněný polopravdami. Myslíte si, že je to správná cesta k získání voličské základny?


Jsem přesvědčena o tom, že žádný náš článek nebyl naplněn polopravdami, že pouze záleží na úhlu pohledu. V případě parkoviště u Narexu byl opět pošlapán zájem veřejnosti, tichá ulice, která volně přecházela v cyklostezku a poskytovala chráněný prostor třeba pro rodiny s malými dětmi, které zde bezpečně projely na kolech a kolečkových bruslích, byl okleštěn a jenom na nátlak několika nadšenců byl alespoň zřízen průjezd kolem plotu parkoviště do vedlejší ulice. Opět zvítězila síla peněz. Kdo rozhoduje o tom, že v České Lípě jsou na prvním místě auta?


Já jsem samozřejmě také naštvaný, že cyklostezka byla pokřivena, ale na druhou stranu respektuji fakt, že pozemek patřil Narexu a těžko mělo pro ně smysl stavět parkoviště na druhé straně Svárova. Nevadí vám, že zelení dostávají nálepku zakuklených rudých, kteří se také snažili lidem vysvětlit, jak nejlépe žít?


Město vlastnilo pozemek, na kterém vybudovalo cyklostezku. Poté dostalo nabídku na odprodej pozemku se zmíněnou cyklostezkou. Město prodalo pozemek a nový vlastník zrušil cyklostezku a vybudoval parkoviště, které oplotil. Na nátlak občanské iniciativy byl vybudován objezd kolem parkoviště, aby cyklisté nemuseli jezdit rušnou ulicí Pivovarskou a Mlékárenskou. Podle vás je vše v pořádku? Podle mě ne. Jenom ještě drobnou poznámku k výše zmíněnému článku. Ten článek byl napsán za Hnutí DUHA v době před obnovením činnosti Stravy zelených v našem městě.


Můžu být osobní? Zajímalo by mě, jestli máte auto, a pokud ano, jak často ho využíváte? Jdete ve svém životě příkladem, co se týká ekologie?


Jako rodina vlastníme jedno auto. Používáme ho, pokud jedeme na dovolenou či výlet, a je plně obsazeno, tj. dva dospělí, dvě dospívající dcery, pes a občas i papoušek s králíkem. Auto využívá také manžel na služební účely, protože do míst a v časech, které potřebuje, se nelze dostat veřejnou dopravou. Já osobně jezdím hodně vlakem. Po městě se pohybuji na kole nebo pěšky.


Já se vždy vnitřně potýkám s jakýmsi rozporem – stejně jako druh musíme jednou vymřít, není možné, abychom vývoj zastavili, a není možné přesvědčit všechny ke skromnosti, tak proč tomu nenechat volný průběh. Nemáte v sobě takový vnitřní rozpor?


Ne, nemám, já jsem přesvědčena o tom, že se má člověk vždycky snažit vytvořit něco lepšího, usilovat o víc nejen pro sebe, ale i pro ty druhé, protože tím to vlastně opět dělá pro sebe. Cítím osobní odpovědnost za tento svět a vím, že nemáme právo zničit něco, co nám nepatří, co nám bylo jen poskytnuto jako velký dar.


----------------------------------


Mgr. Jitka Lukášková o sobě říká, že je člověk, kterému není lhostejné, co se kolem něj děje, a je ochotná něco udělat pro nápravu. V České Lípě žije od roku 1985. Původně pracovala jako administrátorka u Okresní správy spojů, což je dnešní Česká pošta. Po revoluci vystudovala Pedagogickou fakultu Technické univerzity v Liberci a učí anglický jazyk na Středním odborném učilišti v České Lípě. Je jedním ze zakládajících členů místní pobočky Hnutí DUHA v České Lípě.