Vánoce na krku! Ne, nechci tady propagovat nějaké nákupy anebo kritizovat, že reklamy v obchodech jsou už od prázdnin. Spíše než o dárcích letos přemýšlím, kde nasát atmosféru. Loni jsem byl v německém Zhořelci a byl jsem nadšený (připravím co nejdříve tip na výlet). Rozhodně vyrazím do Německa i letos. Jednou asi privátně, zajímá mě například atmosféra v nově zrekonstruovaném Budyšíně. Ale co je to za výlet, když si nemůžu dát ani svařáček či grog? Zašel jsem tedy do českolipských cestovek s cílem nechat se někam pasivně dovézt. Třeba v Drážďanech jsem po hříchu nebyl asi patnáct let. A paráda - Pittner Tour pořádá zájezd osmého prosince, Svobodná cesta o týden později. Ceny jsou 330, resp. 350 Kč. Svobodná cesta má v nabídce i Norimberk, Salzburg či Vídeň. Škoda, že těch adventních víkendů není více. Moc krásná je atmosféra i v Ochranově (Herrnhutu), kde se v chráněných dílnách vyrábějí charakteristické hvězdy - tip jsem napsal zde. Bohužel mi ale loni přišlo, že večer je toto městečko úplně mrtvé. Úbytek obyvatel je znát třeba i v Žitavě.
Jsem zvědav, jak se letos k Vánocům postaví naše město. Loňská výzdoba byla přemrštěná - hlavně přemrštěně drahá.
Jak jsem tak zjišťoval, kam ještě se dá zajet, objevil jsem leták na Staročeské Vánoce ve Volfarticích. Začal jsem pátrat, kdo za akcí stojí, a ke svému překvapení jsem se dostal ke kolegyni Katce Veselé, která u nás na částečný úvazek začala učit od září. Spojila se s dalšími čtyřmi mladými maminkami a založily občanské sdružení Slunovrat dávající si za cíl zatraktivnění obecního dění ve Volfarticích.
O činnosti sdružení říká: "Začaly jsme pomáhat ve škole, vymalovaly jsme barevně chodby, pomáháme s výzdobou, sehnaly jsme sponzora na angličtinu, takže od ledna probíhá kroužek angličtiny. Děti dostaly od sponzora hračky do školky a do družiny a vybudovaly jsme nové dětské dřevěné hřiště před školou. Dále pořádáme v kostele podzimní koncerty, které zde dříve organizoval dnes již zesnulý pan Malotín - hrál v České filharmonii na violoncello. Bydlel na tvrzi, kde se koná i naše předvánoční dílna. Na jeho počest udržujeme tradici, občanské sdružení převzalo nad pořádáním záštitu a pomáhá tím paní Malotínové. Letos v červenci jsme poprvé pořádali divadlo na bývalém nádraží ve Volfarticích. Byl pozván soubor Buchty a Loutky a konalo se jedno představení pro děti a večerní pro dospělé."
"Hele a vy máte ve Volfarticích nějakou tvrz?" byl jsem udiven.
"No jasně," dostalo se mi jasné odpovědi a já se měl zřejmě stydět.
Katka mi pro jistotu přes víkend ještě poslala následující text: "Tvrz je v čísle popisném 195, pochází z počátku 15. století, dnešní podoba je z poloviny 16. století, dříve se běžně nazývala "zámeček" a přes řadu úprav zůstala na tvrzi zachována řada raně renesančních prvků. Nachází se na kopci po levé straně (když jedeš z Lípy) Volfartic, na autobusové otočce ve Volfarticích odbočit na Žandov, vyjet na kopec a v pravotočivé zatáčce do pravého úhlu odbočit na vedlejší cestu vlevo."
Ještě doplnila několik svých poznámek k vánoční akci: Hlavní náplní je dílna pro děti - aby si mohly vyrobit nejrůznější tradiční vánoční ozdoby. Budou se péct preclíky, zdobit cukrovou polevou perníky, vykrajovat ozdoby z plátů včelího vosku, vyrábět z alobalu a hedvábného papíru certle, dále vánoční přání, vánoční řetězy, psát přání Ježíškovi, budou se pouštět lodičky a v černé kuchyni bude možnost vyzkoušet si foukat skleněné ozdoby na stromeček. Pro dospělé je připravena možnost udělat si adventní věnec, ukázka háčkování a drátkování ozdob na stromeček. Je připraveno i drobné občerstvení a něco na zahřátí, možnost koupě drobných dárků (perníčky, drátkované svíčky, háčkované ozdoby). Letos je to první akce tohoto druhu, tak jsme samy zvědavé, jak se ujme. Pokud bude ohlas, chystáme takovouto dílnu i na Velikonoce."
Já doufám, že se ve Volfarticích objeví i pár Českolipanů a podpoří tento způsob dobrovolnictví. K vánoční atomosféře je i anketa pod reklamami.
Ale aby deník nebyl jen tak vánočně pozitivní, připomínám, že minule jsem se zmínil o stížnosti pana Rýpara z domova důchodců na ředitelku Sociálních služeb města Evu Stehlíkovou. Paní Stehlíková se mi sice ozvala, ale s tím, že tento týden nemá čas a určitě mi odpoví příští týden. Uvidíme. Každopádně z mailů, které mám k dispozici, je jasné, že pan Rýpar není jediný, kdo si na paní Stehlíkovou stěžuje. O to zajímavější bude volba nového ředitele/nové ředitelky Sociálních služeb, kterou bude provádět rada města (v níž mimo jiné paní Stehlíková rovněž sedí).
Větší děs na mě však v týdnu padl, když se ke mně z několika stran dostalo, že Martin Prokeš končí v KD Crystal. Poslední roky mi přišlo, že kultura v Lípě šlape, a Martin má na tom podle mě slušnou zásluhu. Co když se teď funkce ředitele kulturního domu opět stane jen trafikou pro některého z fanklubu místní ODS?
Dnešní dopoledne jsem trávil na finále Okresní běžecké ligy v Žandově. Bohužel nikoliv coby aktivní běžec, jen jsem doprovázel svého syna. Na sérii běhů se organizačně podílely desítky dobrovolníků a dobrovolnic, před kterými chci teď na konci sezony smeknout. Spousta lidí se dnes a denně honí za zlaťáky a nehledí nalevo, napravo. Pak jsou ale další, kteří tráví víkendy činnostmi, za něž dostanou maximálně ohřátý párek. Tak o těch druhých docela rád píšu.
