Dnes je 20. 09. 2024
svátek má Oleg

37/2006

Archiv

Volební noviny


Tento týden jsem rozhodně netrpěl nedostatkem čtiva. I v Hydeparku (zde) už se diskutuje o volebních novinách ODS, které dostala do schránek většina obyvatel města. Považoval bych je za legitimní prostředek, jak oslovit voliče, kdyby nám nepředstavovaly Lípu jako město, v němž za vše dobré může ODS a za vše špatné ... no, ono tady vlastně nic špatně není.


Udivilo mě, že celé noviny začínají článkem Ladislava Smejkala, který ale jinak kandiduje za KDU-ČSL. Pobavilo mě, že se noviny chlubí na prvním místě bazénem na Severu, který, ačkoliv předražený, stále neslouží občanům a děti jezdí plavat do Stráže. Zároveň se nějak zapomnělo na tenisovou halu, která na část občanů působí jako rudý hadr na býka. Štve mě, že nás ODS zve na koncert Hany Hegerové. Přitom podle mých informací na něj nijak nepřispěla.


Byl jsem v úterý na koncertu Radůzy v Děčíně. Najednou se během koncertu zvedl primátor a přinesl jí kytici. Normálně využil narvaného divadla a předvedl se svým voličům, svezl se na popularitě někoho jiného. Sice mi tím koncert nijak nezkazil, ale donutil mě přemýšlet, kde se v politicích občas bere ta drzost. Jedinou jeho zásluhou možná bylo, že uvolnil z veřejných peněz nějaký ten tisíc na přestavbu divadla či pořádání festivalu. Jestlipak by stejnou šanci ukázat se dostal i politik opoziční?


Město (jakékoliv) přece není ODS, ČSSD či jiná zrovna vládnoucí strana? A městský účet není účtem stranickým!


Jinak můj názor na Radůzu se nemění a najít ho lze třeba v reportáži z českolipského vystoupení - zde.


Image prospekt a ORMI


Ale abych jen nekritizoval Na zasedání zastupitelů jsem ukořistil dva materiály, o kterých se chci rovněž zmínit. Především první mě nadchl. Jedná se o publikaci s názvem Zralé město s mladou tváří. Informovali jsme o ní zde. Studio Rema vytvořilo velmi reprezentativní věc, jak obsahově, tak graficky. Zhruba třicet stránek bylo využito efektivně - nechybí základní statistiky, mapy centra i okolí České Lípy, rozumné slovo starostky, desítky fotografií, které dokumentují nejen historii, ale zároveň i velmi akčně současnost. Úplně skvělá je grafika. Už jsem něco procestoval, ale  podobně živou publikaci turista jen tak nevidí. Třeba nějaký chlup najdete vy, čtenáři, ale já tedy tentokrát jen chválím.


Druhou publikací, kterou jsem si ze zasedání přinesl, je Přehled realizovaných akcí za volební období 2002 - 2006. Těm, kteří četli volební noviny, teď nabízím možnost doplnit si informace také o skutečné ceny jednotlivých staveb.


Oprava fasády radnice - 2 097 620 Kč


Městský okruh (tah Špičákem) - 28 196 000 Kč


Šatny na ZŠ Antonína Sovy - 8 535 976 Kč


RD Hůrka - inženýrské sítě - 36 644 222 Kč


Tenisová hala - 37 342 999 Kč


Prostranství mezi Andy a Bankem - 12 982 37 Kč


Chodník v Žízníkově - 2 083 835 Kč


Rekonstrukce Panské uličky - 9 151 000 Kč


Opomíjené památky - 1 123 600 Kč


Městský park - 3 569 085 Kč


ZŠ Jižní - rekonstrukce kuchyně - 5 257 175 Kč


Vsypová loučka - 4 706 176 Kč


Smuteční síň - 1 958 946 Kč


Bazén Sever - 31 266 998 Kč


Vodní hrad - 13 667 971 Kč


Dětské hřiště Špičák - 2 357 656 Kč


Záchodky v Panské uličce - 7 100 000 Kč


Dětské hřiště v městském parku - 242 423 Kč


Dětské hřiště na Slovance - 777 704 Kč


Kopie plastiky na morovém sloupu - 1 257 777 Kč


Bezbariérový přístup na ZŠ Slovanka - 321 300 Kč


Památník pochodu smrti - 636 644,36 Kč


Tenisová hala skutečně byla největší investicí a ODS na ni zapomněla ve svých volebních novinách. Přitom slouží především jejím voličům. To jsou věci :o))


Jiří Jehlička


Tak zase z jiného soudku. Už jsem se přiznal, že vůbec nevidím do případu střílení po panu Jehličkovi. Každopádně mě pravidelně ospamovává jeho zástupce Jan Šinágl. V jednom z mnoha mailů jsem nalezl i následující zprávu, která by mohla, samozřejmě pokud je pravdivá, trochu změnit vývoj v případu a přinést do něj více světla.


Další důkazy v pokusu o zastřelení Jiřího Jehličky v České Lípě


Z řad policie vystoupil svědek, který vnesl nové skutečnosti o zasahujících policistech. Již je zřejmé, že policisté neuváděli pravdu z důvodu krytí své trestné činnosti (nezákonné střelby). Někteří kolegové se snaží střelci napomáhat.


V České republice se stalo již zvykem, že pokud se někdo postavil ČSSD či složce výkonné moci, dopadl velice špatně. Pan Hučín (několik let souzen – osvobozen), řada novinářů - pan Tuna (právě stažen z TV Nova), podnikatel Mrázek (disponoval důkazy na ČSSD – zastřelen), atd.


Jiří Jehlička již krátce po demonstracích za odstoupení Paroubka uvedl, že se necítí být v bezpečí – pár dní na to policista Hodan použil svoji služební zbraň (dle odborného vyjádření) v rozporu s předpisy a střelbu vedl tak, aby ohrozil jeho život.


Kolik lidí bude muset být ještě zavřeno či zavražděno, aby národ přestal podporovat mafiánský klan KSČSSD – který považuje občany jen za účelové, hodící se loutky.


Škoda, že nikdo kromě pana Jehličky nechce potvrdit, že se našel policista, který bude proti svým kolegům svědčit.


Fotografie týdne


Volného čtvrtka jsem využil k výletu do Německa. S dětmi jsme zavítali do sauroparku u Kleinwelky. Interaktivní, poučné, zábavné, opravdu doporučuji.




To Budyšín mě pro změnu nadchl velkorysostí, s jakou je účelně opraveno staré centrum města. Moderní byty v hradbách nad Sprévou jsou architektonickou lahůdkou. Také trochu reflexe - přes nedostatek místa jsou všude vyznačené cyklotrasy, u řady památek jsou bytelné stojany na kola a podzemní parkoviště přímo v centru mě za dvě hodiny přišlo na jedno euro (není to levnější než v Lípě?). Samozřejmě připravím tipy na výlety.



Žebříček


Na chvíli pryč od politiky. V pátek jsem zašel v České Lípy do kina na film Kráska v nesnázích. Okolí na něj pělo chválu, prý jde dokonce o nejlepší náš porevoluční film. Ještě ho trávím, stále o něm s někým mluvím, takže mě asi oslovil, ale do top five bych si ho nezařadil. Jaké jsou tedy mé nejoblíbenější české porevoluční filmy:


1. Obecná škola - poprvé jsem ji viděl ještě u nás ve Staré Boleslavi, v letním kině (které dopadá asi stejně jako to českolipské), pak jsem ji viděl ještě asi desetkrát. Podle mě ji Svěrák už ničím nepřekonal. Její vyzdvihování je z mé strany i malou profesní deformací :o)).


2. Musíme si pomáhat - Hřebejk mi sedí svým poselstvím o češství či lidství vůbec. Právě v Krásce v nesnázích to až přehnal, skoro mě urazil. Ale tady to sedí - no jo, jenže možná právě proto, že Musíme si pomáhat působí jako historie, kdežto Kráska je takřka ze současnosti.


3. Pelíšky - jako celek mi nikdy úplně nesedly, ale je to jeden z filmů, ke kterým může člověk přisednout v jakékoliv jejich části a hned se začne řezat.


4. Příběhy obyčejného šílenství - Trojana mám rád a vůbec jsem si tento malinko depresivní film dost užil.


5. Rafťáci - to je pro mě malá domů. Asi bych lhal, kdybych tajil, že pro mě je tento film hodně výjimečný tím, že jsem ho viděl v několika podobách a dávno předtím než většina populace.


K tématu je i malá anketa na závěr.


Hláška týdne


Hlášky z minulého týdne měly docela ohlas. Nejprve se mi ozval pan Říha z firmy TOITOI:


Dobrý den pane Bárto !


Po přečtení vašeho Deníku 36/2006, kde se zmiňujete o reklamním sloganu na našem firemním autě, si dovolím pro potěchu nabídnout další naše reklamní slogany:


S NÁMI NEJSTE MIMO MÍSU


JSME PRO KAŽDOU PRDEL


Potěšil mě i ohlas na mou kritiku trouby Krampola, který se s Aha nenudí ani v Rumunsku.


Rumunská ambasáda v Praze připravuje stížnost na českou televizní reklamu. Obyvatele balkánské země urazil spot propagující bulvární deník. Jiří Krampol v něm prohlašuje: "S Aha! se nenudím ani v Rumunsku!"


„Jestli se reklama Rumunů dotkla, nechápu čím," podivil se Krampol v iDnes.


Dyť píšu, že je to trouba.


Středeční výhružné vystoupení soudruha Svatka (zde) mě vybídlo, abych po čase nahlédl do Severočeské pravdy. A nebyl jsem zklamán. Úvodní článek připomíná návštěvu velvyslance KLDR v České Lípě. Sešel se s komunisty v Merkuru. Miroslav Starý část setkání popisuje například takto:


V rámci besedy byl promítnut z DVD záznam z hromadného vystoupení k 60. výročí založení Korejské strany práce. Záznam v nás jistě evokoval vzpomínky na velká hromadná spartakiádní vystoupení. Hezké vzpomínky. V korejském podání dnešní doby bylo toto vystoupení dovedeno k ještě větší dokonalosti zařazením kulturních a uměleckých pasáží, včetně použití technických, např. světelných efektů.


Jestli soudruzi z KLDR přece jen nedělají někde chybu, když tam mají přes všechny ty efekty hladomor.