Pan Hudec už je nervózní, že jsme mu nevydali fotografie z čtvrteční cyklojízdy, tak dnes začnu netradičně fotkami týdne :o)).
Co se týká mě, tak já jsem ostuda. Ve čtvrtek jsme měli třídní schůzky a já se z práce utrhl až po šesté hodině. Cyklojízdu jsem tedy jako tradičně zmeškal, přestože jsem si letos říkal: Musíš, Bárto, musíš! Vynahradil jsem si to dnes. Sluníčko mě vylákalo už před osmou hodinou a já si dal nakonec skoro stovku. Letos poprvé úplně sám, takže jsem se nešetřil.
Stejně tak jsem se chystal nevytáhnout v pátek auto a přes určitý dištanc, který si od "zelených" udržuji, je podpořit aspoň takto. No, nevyšlo to. Na začátku týdne mi umřela babička, o které jsem se zmiňoval v jednom z prázdninových deníků, a já jsem v naší části rodiny jediný mobilní, navíc jsem musel v první řadě dojet do středních Čech. Při vší úctě k hromadné dopravě, auto je v tomto případě zhruba šestkrát rychlejší. Připadal jsem si však trochu jako vyvrhel - po všech těch příspěvcích v hydeparku, ať podepsaných či nepodepsaných, jsem se ráno bál zajet i do Intersparu pro černé punčochy.
Za sebe musím napsat, že radikálně ekologické období je u mě historií. Auto, přestože mě stojí stejně jako třetí dítě, mi dalo zvláštní svobodu. Když si chci zajet o víkendu na hory a nechce se mi být závislý na jízdním řádu, můžu. A to jsem pokušení pořídit si ho dlouho odolával. Jenže před asi šesti lety jsem zůstal v noci na nádraží v Mladé Boleslavi s dvěma malými dětmi a rozhodl se prakticky okamžitě. Motoristu ze mě udělaly České dráhy :o)).
Jinak ale cyklojízdu nezlehčuji. Střípek ke střípku a třeba se do dvaceti let dočkáme slibované cyklostezky Varhany a možnosti projet bezpečně Českou Lípou. Znovu zdůrazňuji, že asfaltka za pět milionů protažená poli za Špičákem mě neuspokojila. Dokážu pochopit, že bylo potřeba utratit peníze z grantu, je i docela fajn, že lze do Lípy dojet další bezpečnou cestou. Na druhou stranu se bojím, že se tímto projektem zavřou na několik let ústa cyklistickým remcalům. Také se mi nelíbí, že tam lze i přes zátarasy potkat auta. Díky profilu zde asi těžko budeme bruslit, nemluvě o tom, že půlka mé rodiny tam odmítá jezdit i na bicyklu. A vůbec samostatnou kapitolou je slavnostní otevření. Šaškárna jak za bolševika. Takhle jsme vždy vítali účastníky Závodu míru.
Žebříček
Občas někdo, když mu dojdou argumenty, prohlásí, že jsme bulvár. Tak jsem zkoušel pomocí hledače zjistit, o kom se v našich novinách nejčastěji psalo. Jelikož mi to dalo dost práce, bude dnes žebříček poněkud rozsáhlejší. Zde je tedy pořadí dvaceti největších hvězd i-novin.
1. Petr Skokan, bývalý starosta, dnes hejtman
2. Hana Moudrá, současná starostka
3. Ivana Baláková, mluvčí českolipské policie
4. Jan Stejskal, místostarosta
5. Petr Pokorný, radní, ale hlavně mluvčí nemocnice
6. Radek Nastič, starosta Nového Boru
7. Markéta Aulová, bývalá mluvčí České Lípy
8. Jarek Hylebrant, dramaturg českolipského a dříve novoborského divadla
9. Jiří Pazourek, místostarosta, dříve starosta
10. Eva Bartoňová, zastupitelka, dříve náměstkyně hejtmana
11. Karel Schwarzbach, zastupitel, bavič
12. Ladislav Smejkal, historik muzea
13. Kateřina Amrichová, mluvčí České Lípy
14. Miroslav Hudec, ekolog, dříve zastupitel
15. Jan Riedl, zastupitel
16. Václav Svatek, radní
17. Miroslav Vacek, ředitel nemocnice
18. Karel Tejnora, senátor, dříve zastupitel
19. Miloslav Lomič, ekolog
20. Petr Pávek, krajský zastupitel
Hláška týdne
Ne že by nebylo dost hlášek z České Lípy, ale nechci zasahovat do předvolebního boje shazováním některého z kandidátů. Zaujaly mě tento týden dvě nadčasové věci. Jel jsem ještě s očima plnýma slz z pohřbu a zastavil jsem za autem zajišťujícím odvoz fekálií. Reklamní slogan firmy mi zvedl náladu:
Vaše hovna, naše radost
Ale jelikož puritáni číhají na každé mé sprosté slovo, vybral jsem nakonec stupiditu, kterou vypouští z úst Jiří Krampol, dvorní šašek Jiřího Paroubka (no, on vlastně dělal spíš Paroubek před volbami šaška Krampolovi).
"S Aha se nenudím ani v Rumunsku!"
Tak to mě opravdu nadzdvihlo. Rumunsko miluji a myslím, že jsem ho naučil mít rád i spoustu dalších lidí. Neznám v Evropě pestřejší zemi snad kromě Ruska, ať co se týká přírody, historie, tak nesmírně otevřených lidí. Stupidní slogan mě urazil za Rumuny. Aha mi nesmí do bytu (ještě tady teda nikdy nebylo) a Krampol má u nás rovněž bojkot.