Minule jsem to nechtěl psát, ale dva poslední deníky jsou opět předtáčené a já se už více než týden poflakuji mimo Lípu. I proto se mi špatně hledají českolipská témata. Upřímně řečeno, být čtenářem, tak jsem pěkně naštvaný. No jo, máte pravdu, být učitelem je paráda, obzvlášť v létě. A to jsem loni v Rumunsku a letos v Bulharsku zjistil, že na Balkáně mají děti (a učitelé) prázdniny tříměsíční. Doufám, že ti soudnější z vás by se mnou měnili - ale jen v tom létě. Ti méně soudní se měli hold lépe učit. Ne, to není výsměch, ale od stávky železničářů se snažím co nejméně kritizovat výhody a nevýhody jiných zaměstnání, obzvlášť když do nich nevidím. Co však by se kritizovat mělo, jsou úrovně odváděných služeb. Nechápete? Příklad – vadí mi, když se mi to někdo snaží natřít výpočtem, kolik mé pracovní doby tvoří přestávky a obcházení třídy při písemkách, či tvrzením, že moje pracovní hodina je vlastně jen 45 minut. Stáhnout zadek bych měl, kdyby si někdo všiml, že v hodinách nedělám pokusy, mé písemky jsou mizerně opravené a o nových metodách výuky jsem nečetl ještě ani v Učitelských novinách.
Ale nechce se mi jen tak plkat i do dalšího deníku, a tak jsem opět hledal nějaké nadčasové téma. Hodil jsem pojem Česká Lípa do wikipedie a nakonec se propracoval k významným rodákům z české Lípy. Je pravdou, že by mi nedělalo problém vyjmenovat několik slavných osobností z mého rodiště (tak rychle: Petiška, Rudolf, Machar, Martin, Brukner ...), ale o Lípě pohříchu skoro nic nevím. Takže oceňte mých pár minut strávených surfováním po netu a připomeňte si naše slavné.
Josef G. Mikan (1743–1814) - ten mi je obzvlášť sympatický, neboť to byl erudovaný učitel, udržující krok s vývojem svého oboru (zastával antiflogistonovou teorii). Mikan rovněž prosadil úpravu gotických prostor v přízemí Karolina na chemickou laboratoř a sám dohlížel na stavbu speciálního chemického krbu. Rok před jeho odchodem do výslužby došlo dvorským dekretem z 24. září 1810 k oddělení přednášek chemie od botaniky a jejich prodloužení na celý studijní rok.
Vilém Horn (1809 - 1891) průkopník české fotografie. Vynikající osobnost počátků fotografického umění.
Rudolf Jürschik - (narozen 1935), šéfdramaturg, poté umělecký ředitel DEFA, východoněmeckých filmových studií
Jiří Handsch (1529 - 1595) lékař, botanik a básník. Osobní lékař arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Představitel renesanční vzdělanosti, přírodovědy a humanismu. Přeložil do němčiny Mattioliho herbář.
Krištof Fischer (1611 - 1680), jezuita, autor dvoudílné velice přehledné hospodářské příručky
Ignatz Hauschild (? - 1890), politik, advokát narozený v České Lípě, jeho podobiznu maloval sám velký Josef Mánes
Anton Hickel (1745 v České Lípě - 1798 v Hamburku), malíř, cestoval po Švýcarsku a Francii, kde provedl podobizny královny Marie Antoinetty a přítelkyně její princezny z Lamballe.
Hans Kriesche (1570 - asi 1622) původně pekař, zakladatel českolipské kroniky, další sympaťák.
Antonín Robert Leinweber (1845 - 1921), malíř, jehož tvorba je i v Národní galerii
Anton Ohorn (1846—1910), německy píšící básník a spisovatel, který své mládí prožil v České Lípě.
Přemýšlel jsem, kdo jednou bude významným českolipským rodákem našich generací. Psalo se o tom, že se v České Lípě narodil nejbohatší Čech Petr Kellner, ale on uvádí jako místo narození Liberec. Dnes jsou asi nejviditelnějšími postavami politici, z nich to nejdále dotáhl Petr Skokan a teoreticky by mohl ještě stoupat. Hodně populární jsou sportovci – co takhle Tomáš Janků? Nebo basketbalista Bartoň? Ani jeden to nedotáhl na úplný vrchol popularity. Nějaký osvícenec – Ladislav Smejkal? S ním mám problém od té doby, co jsem v jedné z kronik viděl jeho fotografii z přednášky o dělnickém hnutí či něčem podobném. Třeba mi někdo z čtenářů v diskusi napoví.
Jak jsem tak pátral internetem, nalezl jsem následující stránky. Hezky si počtěte: http://www.bohmischleipa.cz/